Češi přestávají šetřit do šuplíku. A to je dobrá zpráva.
Ještě nedávno bylo heslo české domácnosti jednoduché: dej peníze na účet, nech je tam, ať jsou v bezpečí.
Češi přestávají šetřit do šuplíku. A to je dobrá zpráva.
Ještě nedávno bylo heslo české domácnosti jednoduché: dej peníze na účet, nech je tam, ať jsou v bezpečí. Jenže tohle myšlení se tiše, ale zásadně mění. A čísla, která za tím stojí, stojí za to si přečíst.
Co říkají čísla
Dnes si nechává peníze aktivně zhodnocovat 82 procent Čechů — před rokem to bylo 66 procent. Víc než polovina populace už aktivně investuje. A možná nejzajímavější číslo ze všech: podíl lidí, kteří se sami považují za investory, vyrostl během dvou let ze 41 na 55 procent.
Hele, to je posun.
A nejde přitom o hazardéry. Na investicích prodělávají jen 4 procenta lidí. Většina volí rozumné nástroje — nejčastěji podílové fondy, dál přímo akcie, nemovitosti nebo drahé kovy. Jinými slovy: Česko se proměňuje v národ, který nechává peníze pracovat, a dělá to vesměs s rozvahou.
Krypto dospělo — a to doslova
Ještě nedávno bylo krypto pro spoustu lidí synonymem pro sázku naslepo. Dnes je situace jiná. Vlastní ho zhruba každý dvanáctý Čech, typicky mladší lidé a v rozumných částkách — obvykle do padesáti tisíc korun, tedy v penězích, jejichž případnou ztrátu by zvládli unést. To samo o sobě je známka zdravého přístupu.
Zlomovým byl rok 2025, kdy evropská regulace MiCA a narovnání daňových pravidel v Česku vytáhly krypto ze šedé zóny. Z divokého západu se stal regulovaný trh. Řada investorů dnes vnímá krypto jako doplňkovou složku portfolia pro rozložení rizika — digitální zlato, pokud chcete.
A malá národní pýcha na okraj: vůbec první hardwarová peněženka pro bezpečné uchovávání kryptoměn vznikla v roce 2013 právě v Česku. Technologicky jsme u toho byli od začátku.
Pořád platí pravidlo: jen peníze, o které si můžeš dovolit přijít, jen malá část portfolia. Ale „regulovaný a běžný nástroj" zní přece jen lépe než „sázka v šeru".
Kde je háček
Když toho tolik děláme správně, musí někde být ale. A je — v jednom konkrétním místě.
Index finanční gramotnosti stojí v Česku už třetí rok na 56 bodech ze sta. Jsme zhruba na evropském průměru. Ani propadák, ani premiant. Paradoxně nejhůř na tom bývá nejmladší generace, která zároveň investuje nejodvážněji. Investovat tedy umíme čím dál víc... rozumět tomu, do čeho investujeme, nám trochu utíká.
Nejsnáz splatitelný dluh
A přesně tady je ta nejlepší zpráva. Protože tohle je dluh, který se dá splatit celkem snadno.
Pochopit, co je inflace, jak funguje úročení, proč diverzifikovat nebo jaký je rozdíl mezi akcií a podílovým fondem — to není raketová věda. Vrací se to ale mnohonásobně. Finanční gramotnost je dnes dostupnější než kdy dřív. Pár srozumitelných článků, jeden dobrý kurz, trochu zvědavosti. Žádný titul, žádná léta studia.
A přitom je to dovednost, kterou vám nikdo nezdaní ani neznehodnotí inflací — a kterou využijete každý měsíc po zbytek života.
Takže ano: Češi se mění v investory, peníze přestávají ležet ladem a krypto dostalo regulovanou podobu. Zbývá poslední krok — naučit se tomu opravdu rozumět.
Na portálu EVA najdeš články, které ti s tím pomůžou. Bez zbytečného žargonu, lidsky. Začni třeba tím, že se podíváš, co dalšího jsme pro tebe připravili — ideální čas je vždycky teď.