Češi spoří jako nikdy. Jenže kde peníze skutečně rostou?

Sedm a půl bilionu korun. Tolik měly české domácnosti naspořeno na konci roku 2025 ve finančních aktivech. Za jediný rok přibylo skoro 637 miliard – a to je podle ministerstva financí nejvyšší přírůstek od roku 2020. Hele, to jsou čísla, která stojí za to si chvíli rozebrat. Protože za nimi se skrývá zajímavý příběh o tom, jak Češi pomalu mění způsob, jakým přemýšlí o penězích.


Na účtech leží biliony – ale jejich hvězda pohasíná

Pořád platí, že většina peněz leží na běžných a spořicích účtech. Konkrétně 3,43 bilionu korun – to je číslo, které samo o sobě vypadá impozantně. Přidejme termínované vklady a stavební spoření a dostaneme se na 57,3 procenta všech finančních úspor domácností.

Jenže... ještě v roce 2020 to bylo přes 64 procent. Podíl bankovních vkladů klesá. Pomalu, ale soustavně. Stavební spoření si přitom prožívá své nejtěžší období – objem naspořených peněz v něm klesl už počtvrté v řadě.

Proč lidé peníze z účtů přesouvají? Odpověď je vlastně prostá. Pokud úrok nestačí držet krok s inflací, za stejnou částku si za pár let koupíte méně. Účet vás neochrání jen proto, že zůstatek na obrazovce nevypadá jinak.


Investiční fondy: největší přírůstek ze všech kategorií

Tady se děje to nejzajímavější. Domácnosti měly na konci roku v investičních fondech téměř 1,7 bilionu korun – meziročně o 278 miliard více. Žádná jiná kategorie úspor nerostla rychleji.

Podíl investičních fondů na celkových úsporách se za pět let téměř zdvojnásobil: z 11,7 procenta v roce 2020 na 22,2 procenta loni. To je posun, který se nedá přehlédnout. Část růstu pochází z nových investic, část z toho, že majetek ve fondech se zhodnotil. Obojí hraje roli.


Akcie a dluhopisy: přímé investice taky rostou

Domácnosti ale neinvestují jen přes fondy. Přímo držené akcie vzrostly o téměř třetinu – na 339,8 miliardy korun. Většina tohoto nárůstu přišla z kladného přecenění, tedy ze zvýšení tržní ceny akcií, které lidé už vlastnili. Nové nákupy za tím nestojí v takové míře, jak by číslo napovídalo.

Dluhopisy? Skoro stejná hodnota – 339,6 miliardy – a tady byl příběh opačný. Růst přišel především z nových investic, zatímco změna tržních cen celkový přírůstek trochu brzdila.

Penzijní fondy zaznamenaly nejvyšší meziroční přírůstek za sledované období, jejich podíl na celkových úsporách ale mírně klesl. Jiné formy investování prostě rostly ještě rychleji.


Co to říká o nás jako spořitelích?

Češi bankovní účty neopouštějí – a asi ani neopustí. Peníze tam máme po ruce, zůstatek nekolísá, spíme klidně. To dává smysl. Ale zároveň čím dál víc lidí přichází na to, že mít všechno jen na účtu nestačí.

Pět let stačilo k tomu, aby se podíl investičních fondů na úsporách domácností zdvojnásobil. To není náhoda. Je to výsledek toho, že lidé začínají přemýšlet o penězích trochu jinak – ne jenom jako o rezervě, ale jako o něčem, co může pracovat.

Otázka tedy není, jestli spořit nebo investovat. Je to spíš o tom, v jakém poměru. A to si každý musí odpovědět sám – podle svých cílů, situace a toho, kolik nejistoty unese.

Chceš vědět, jak se ve světě možností zorientovat? Na portálu EVA najdeš komunitu lidí a nástroje, které ti mohou v tom pomoct . Koukni na srovnání a začni tam, kde ti to dává smysl.